Začínáme 1 - volba módu vysílače

Úvod

Tak jak začít? Ze všeho nejdřív je asi třeba se rozhodnout, co mě nejvíc láká, u čeho bych rád vydržel a také co je pro mě dostupné. Někdo začne s letadly a později zkusí i vrtulníky (můj případ), někdo se vrhne rovnou do vrtulníků. Není snad třeba zdůrazňovat, že vrtulníky jsou mnohem náročnější na ovládání. Bavíme se teď  o jednorotorových vrtulnících, protože ty dvourotorové jsou podle mě spíš hračky. A rozdíl mezi dvourotorovým a jednorotorovým vrtulníkem je obrovský. Dvourotorový vrtulník je klidný, stabilní a poslušný. Visí prakticky sám a k nějakému pohybu ho musíte spíš nutit. Jednorotorák je pravý opak. Je to neklidná potvora, která pořád někam utíká a pilot ji musí neustále řídit a dorovnávat. Naučit se jednorotoráka zaviset na místě je taková malá maturita. Přimět ho, aby letěl, kam chcete, je ze začátku nadlidský úkol. Nepřeháním! Letadlo bych viděl asi někde mezi tím. Letí hezky dopředu za motorem a pilot ho koriguje, jestli doleva, doprava, nahoru, dolů. (zjednodušeně řečeno!). Let s čímkoliv má tři fáze: Start, let, přistání. Odstartovat je relativně nejjednodušší - stačí přidat plyn. Let samotný už je o něčem jiném. Jakmile uděláte chybu, následuje často pád. A přistání je úplně nejtěžší. Dostat model bezpečně na zem, to už se musí umět.

Začátek a volba modelu

Začínal jsem s letadlem. V podstatě jsem nic o RC létání nevěděl, kromě toho, že se chci naučit létat a nechci do toho hned ze začátku příliš investovat, protože určitě přijde nějaký ten pád a nerad bych si rozbil letadlo za X tisíc. První volba, kterou jsem musel udělat je volba prvního modelu. Modelů je spousta a vybrat ten nej, je opravdu těžké. Konkrétní model vám neporadím, protože by kdekdo tvrdil, že ten či onen model je mnohem lepší. To si rozhodněte sami, nebo se s někým na konkrétní volbě poraďte osobně. Je dobré zvolit nějaký "hodný" nezáludný a klidný model, který si nechá hodně líbit včetně nějakého toho tvrdšího přistání. Na začátek je docela fajn, když model nemá motor umístěný vředu na špici. Motor s vrtulí je pak v bezpečí při "čenichovce" a není problém pokračovat v tréninku.  Není to ale nutnost, jen určitá výhoda. Dále je třeba zvolit, jaké funkce chceme na začátek ovládat. Nejjednodušší rozumné ovládání je tříkanálové. Ovládáme otáčky motoru, výškovku a směrovku. Kupovat nějaký dvoukanál je podle mě škoda peněz. Nejrozšířenější je ovládání čtyřkanálové. Ovládáme křidélka, výškovku, plyn a směrovku. Já začal tříkanálovým letadlem (je to snazší) s čtyřkanálovou vysílačkou  a později jsem přidal křidélka. Jakmile se trošku rozlítáte, budete je chtít taky. Jako první vysílačku doporučuji čtyřkanálovou. I když třeba začnete na tříkanálovém modelu, nebude problém později přejít na čtyřkanálový. A čtyřkanálová vysílačka už se dá dobře použít k simulátoru. Pokud víte, že vaše vášeň jsou větroně, nebo vrtulníky, budete potřebovat kanálů více. Ale pokud to chcete "rozumně" vyzkoušet, tak vám na letadlo stačí čtyři a na elektro vrtulník šest kanálů.

Volba módu vysílače

Je dobré se včas rozhodnout, v jakém módu budu létat. To znamená, jaké funkce budu tou či onou páčkou vysílačky ovládat. Každému vyhovuje něco jiného a není dobré to zjistit pozdě a učit se to jinak. Zvyk je železná košile a špatně se to později přeučuje. Ale jak si vybrat, když jsem to ještě neměl v ruce? Těžko, ale není to nemožné. Je třeba zapojit představivost. A aby to bylo snazší, popíšeme si, co se kterou páčkou ovládá a jaké jsou varianty.

Základní (a u nás nejrozšířenější) je mód 1. Jak je znázorněno na obrázku, pravou páčkou ovládáme křidélka (otáčení modelu v podélné ose) a plyn. Levou páčkou ovládáme výškovku a směrovku. Názvy v  závorce platí pro vrtulník. Čísla u jednotlivých páček udávají odpovídající čísla kanálů. To znamená, že v přijímači bude servo (nebo serva) které ovládá křidélka, připojeno ke kanálu č. 1, servo výškovky bude na kanálu č. 2, servo plynu bude na kanálu č. 3 a servo směrovky na kanálu č. 4. Mód 2 se liší od módu 1 tím, že máme prohozený plyn a výškovku, zbytek zůztává beze změny. To znamená, že na pravé páčce máme křidélka a výškovku, na levé plyn a směrovku. Pokud máte model bez ovládaných křidélek, je možné na jejich kanál (páčku) dát směrovku. Je to výhodné pro snazší (přirozenější) přechod na řízení modelu s ovládanými křidélky, protože "páčkování" bude po přechodu hodně podobné. Mód 2 se hodně používá v USA a je v něm i spousta levných setových modelů dovezených z Číny. Nebývá snadné tyto levné vysílačky předělat do módu 1. Většinou to chce vzít do ruky pájku a proházet drátky uvnitř vysílačky. Nechci tvrdit, že mód 1 je lepší než mód 2 - to není pravda! Záleží na každém, co mu více vyhovuje. To je důležité. Ještě je nutné zmínit mód 3 a mód 4. Mód 3 je jako mód 1, akorát má prohozená křidélka a směrovku. Mód 4 je jako mód 1, který má komplet prohozenou pravou a levou páčku.

Nyní popíši ovládání letadla vysílačem v módu 1 a potom vysvětlím, proč mi to takhle vyhovuje. Jdeme na to: Na pravé ruce mám plyn a křidélka, na levé výškovku a směrovku. Když startuju, přidám pozvolna pravou páčkou směrem dopředu plný plyn a ten držím. Letadlo se rozjede po dráze (nebo ho hodím z ruky vodorovně nebo mírňounce nahoru). Počkám, až nabere rychlost a pomalu přitáhnu výškovku. Jen trošku, aby se letadlo odlepilo od země tak na 1 metr. Jakmile se odlepí, nechám ho chvilinku letět prakticky vodorovně, aby nabralo rychlost. Až dostatečně zrychlí, můžu přitáhnout výškovku trochu víc, aby letadlo nabralo výšku. Je VELKOU chybou, snažit se letadlo tahat nahoru hned, jakmile se odlepí od země (jakmile ho hodím z ruky), když ještě nemá rychlost. Výsledkem bývá to, že letadlo při prudkém stoupání zpomalí a spadne. Jakmile má model dostatečnou rychlost a výšku, mohu začít zatáčet. Co dělaly ruce? Skoro nic. Pravá pomalu přidala plný plyn a levá později trošičku přitáhla výškovku. Začneme zatáčet doprava. Předpokládejme, že máme letadlo s křidélky. Pravou rukou držím plný plyn a k tomu ji ještě mírně vychýlím vpravo. Letadlo se začne naklánět doprava. Čím víc zaberu, tím rychleji se letadlo bune naklánět. Dokud budu držet páčku vychýlenou, bude letadlo v naklánění pokračovat!!! Jakmile je náklon dostatečný (cca 30-40 stupňů) vrátím pravou ruku zpět a pořád držím plný plyn. Levou rukou mírně přitáhnu výškovku, držím výchylku a v nastaveném náklonu proletím hezkou klopenou zatáčku. Co dělaly ruce? Zase skoro nic. Pravá se na chvilku vychýlila vpravo a pak se vrátila. Levá trochu přitáhla výškovku.  Jak ukončím zatáčku? Pravou ruku (křidélka) na chvilku vychýlím na opačnou stranu (vlevo), čímž srovnám náklon letadla a povolím výškovku. Letadlo pokračuje opět v přímém letu. Co dělaly ruce? Skoro nic, jak jinak :-) Když budu mít letadlo bez křidélek a místo nich budu ovládat směrovku. Bude průlet zatáčkou téměř stejný jen s tím rozdílem, že směrovku držím vychýlenou po celou dobu zatáčení, kdežto křidélka vychýlím jen na začátku a na konci zatáčky opačně. V průběhu zatáčky jsou ale křidélka v neutrální poloze. A když si tu směrovku dám na kanál (páčku) křidélek, budu rukama dělat pořád téměř stejné pohyby. Když má model ovládaná křidélka, nemusí být směrovka při zatáčení vůbec použita, nebo může zatáčku urychlit.

A proč mi to tedy tolik vyhovuje? Protože mají obě ruce pěkně rozdělenou práci a hezky se doplňují. Pravou rukou nakláním, levou přitahuji. Kdybych měl mód 2, měl bych na pravé ruce křidélka a výškovku a na levé plyn a směrovku. V zatáčce by pak levá ruka jen držela plný plyn, ale pravá by musela vychýlit křidélka a přitáhnout směrovku. A dělat dvě výchylky jednou rukou je pro mě mnohem těžší, než dělat jednou rukou jednu výchylku a druhou rukou druhou výchylku. Plný plyn nepočítám, to je pohoda. Ale vychýlit přiměřeně do strany a ještě k tomu přiměřeně přitáhnout, to už se do toho může jedna ruka zamotat. Znovu opakuji, že netvrdím, že by byl mód 1 lepší, nebo horší. Je to naprosto individuální a záleží na každém, co mu vyhovuje. Jen jsem chtěl vysvětlit, proč mě osobně vyhovuje právě mód 1.

Otázečka na konec

A co když budu mít vysílačku v módu 1 a kamarád v módu 2. Mohu pak svojí vysílačkou ovládat jeho model? ANO, za předpokladu, že moje vysílačka bude vysílat na kanálu kamarádova modelu a pokud kamarád nebude mít v modelu nějaké odchylky od standardního zapojení kanálů nebo dokonce jiný počet. Jednotlivé módy se liší pouze rozmístěním ovládaných funkcí na vysílači. Ale přiřazení kanálů k jednotlivým funkcím zůstává stejné. Takže je jedno, jestli mám plyn vlevo nebo vpravo. Důležité je, abych měl pákou plynu ovládaný třetí kanál. Po mechanické stránce nebývá problém přehodit si na vysílači plyn zleva doprava nebo naopak. Ale to ještě není ta pravá změna módu vysílače. Touto změnou totiž dojde k záměně přiřazení kanálů. Pokud si například chci změnit mód vysílače z 1 na 2, nestačí, že si přehodím "řehtačku" z pravé páčky na levou a středící páčku a pružinu z levé na pravou. Když zapnu letadlo, budu pořád ovládat plyn pravou páčkou a výškovku levou. Musím ještě provést změnu módu v menu vysílače (pokud to umožňuje), nebo přepnout k tomu určené přepínače uvnitř vysílače (pokud je má), nebo prohodit na desce s elektronikou výstupy z potenciometrů obou páček (Což se mnohdy bez pájky neobejde). Jinak bych musel v přijímači modelu prohodit kanály 2 a 3, jenže to bych musel udělat u každého modelu, který bych pak tímto vysílačem chctěl ovládat! 

Pěkná stránka k tomuto tématu je například tady. Je tam sice popsán vrtulník, ale to vůbec nevadí.    www.volny.cz/vladimir__p/ModyVysilacu.html

Nebo třeba tady: www.modelarina.cz/page.html?chapter=0&id=1